Typy jednotlivých zařízení institucionální péče v ČR

Systém institucionální péče o děti v ČR je poměrně složitý, je v gesci několika ministerstev a různých zřizovatelů. Ministerstvo zdravotnictví má v gesci kojenecké ústavy, dětská centra a dětské domovy pro děti do 6 let; Ministerstvo práce a sociálních věcí domovy pro osoby se zdravotním postižením a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivní péče.

holka na silnici

Typy školských zařízení spadajících pod MŠMT ČR

Školská zařízení kompetenčně spadající pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mají 2 základní zřizovatele. MŠMT ČR zřizuje dětské diagnostické ústavy, dětské domovy se školou, diagnostické ústavy pro mládež a střediska výchovné péče. Kraje pak zřizují dětské domovy určené pro děti zpravidla od 3 let do 18 let, popř. 26 let. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Do dětského domova mohou být umísťovány děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let. Pokud se mladý člověk připravuje na budoucí povolání, může v dětském domově zůstat po celou dobu studia, nejdéle však do 26 let věku. Do dětského domova se rovněž umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi. Děti, které jsou umísťovány do ústavní péče dětských domovů lze rozdělit do dvou hlavních skupin:

·         děti osamělé, tzv. oboustranní sirotci

·         děti ohrožené, které pocházejí ze sociálně slabého a neuspořádaného rodinného prostředí, jejichž výchova je ve zvýšené míře ohrožena sociálně patologickými jevy

Existuje v ČR systém následné péče o děti odcházející z těchto zařízení?
kluk na židli

V České republice bohužel neexistuje legislativně ukotvený systém následné péče o děti odcházející ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivní péče. Tuto oblast za stát suplují nestátní neziskové organizace a další subjekty. Je jistě velká škoda, že péče vynakládaná někdy po celý život dítěte najednou zcela úsečně skončí v 18 letech či s prvním dnem ukončení přípravy na budoucí povolání. Mladí lidé, kteří měli obtížný start již na začátku života, by si zcela jistě zasloužili, aby pomoc státu je opouštěla pozvolně stejně tak, jako jiní mladí lidé pozvolna odcházejí od svých rodičů žít svůj samostatný život.