Strašák matematika

Proč má vlastně tolik lidí, malých i velkých, z matematiky obavy? Jde o to, že každý jiný předmět se dá naučit tím, že nad ním budeme dostatečně dlouho sedět. Čeština se dá našprtat, dějepis se dá naučit zpaměti, ale matematika? Máme zadání, máme dané řešení, ale cesta mezi těmito dvěma body je neskutečně klikatá. A to je ten problém, tento přístup, kdy máme jasně dané zadání a jasně dané řešení. To spoustu dětí děsí, protože učitel je vůči nim v pozici síly. On má řešení, a na nich tak pouze je, aby na ono řešení přišly. Není tam žádný prostor pro diskuzi, pro kreativitu, pro alternativní řešení…aspoň to tak vypadá.
matematika a dítě
Matematika by totiž mohla být daleko méně děsivá, kdyby v ní bylo méně drilu a více zábavy a kreativního přemýšlení. Na spoustě škol se stále učí stylem: otázka, odpověď, známka, ale tenhle přístup má s reálným světem jen málo společného. Matematiku a matematickou logiku používáme každý den, ale ne ve formě trojčlenky. Spíše uplatňujeme například výrokovou logiku, tedy pokud…tak, nebo aby, tak se musí stát. Matematika děti děsí, protože je nebaví, a nebaví je proto, že počtářský dril má jen málo společného s reálným světem. Chceme, aby děti počty bavily? Tak jim nabídněme něco, co skutečně využijí. Příklad? Puberťáky naučme, místo sinu a kosinu, jak si spočítat úrok.
počítání ve školce
Hodiny matematiky jsou ideálním místem, kde ukázat, že tento obor má více spojení s reálným světem než jen čísla. Zkusme dětem například ukázat, jak se matematické metody dají využívat v šifrování emailů a textových zpráv, jaké spojení má matematická logika s jazykem a lingvistikou, tak podobně. Zkrátka, je potřeba najít něco, co bude žáky zajímat, a spojit to s počty, a ne se snažit studenty přesvědčit, že je zajímá matematika. Tímhle způsobem můžeme dokázat, že se ze strašáka stane oblíbená část školního dne.